Nadměrné používání internetu a mobilů - víc rozdílů než podobností

Digitální technologie jsou pevnou součástí našich životů, pro dnešní děti a dospívající je jejich používání, mimo jiné, nejvýznamnější volnočasovou aktivitou. Právě významnost a intenzita používání internetu či chytrých telefonů stojí za rekurentní otázkou odborné i běžné veřejnosti, zda to není v některých případech až příliš.

Studií zabývající se problematickým používání (závislostí) na internetu, jeho specifických aplikacích, či mobilních telefonech vzniklo a vzniká celá řada. Jen málo studií ale porovnává tyto fenomény mezi sebou. Lukas Blinka z INPSY a Anna Faltýnková z FSS ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi z Estonska, Německa a Slovenska si tak položili otázku – do jaké míry sdílí problematické používání internetu a mobilních telefonů psychologické prediktory? Jinými slovy, je závislost na internetu totéž jako závislost na mobilním telefonu?

Pro odpověď na tuto otázku analyzovali rozsáhlý (N=4070) reprezentativní vzorek adolescentů získaných ve studii Health Behavior in School-aged Children a to zvlášť pro kluky a dívky. Dominantním analytickým rámcem byly síťové modely, které u problematického používání internetu a mobilních telefonů porovnávaly vliv nejrůznějších psychologických vlivů – rezilienci, bezmocnost (hopelesness), strach z promeškání/neúčasti (FOMO - fear of missing out) a potíže externalizační (např. impulzivitu) a internalizační (např. emoční problémy).

Výsledky ukázaly, že problematické užívání internetu a mobilních telefonů se liší více, než by se dalo očekávat. Oba jevy korelovaly jen mírně – a více u dívek než u chlapců. Síťové modely pak na první pohled vypadaly podobně pro chlapce i dívky a pro internet i mobilní telefony – vyšší míru problematičnosti bylo spojeno s vyššími externalizačními i internalizačními obtížemi, vyšším FOMO i bezmocností a nižší reziliencí. Nicméně tyto vztahy byly významně slabší u problematického používání mobilních telefonů - s výjimkou FOMO.

Dalo by se tak říci, že právě FOMO tak definuje problematičnost u mobilních telefonů. Důvodem budou pravděpodobně na mobilní telefony optimalizované sociální aplikace jako Instagram či TikTok. Na druhou stranu problematické používání internetu vykazoval vyšší mírů souvislosti s negativními psychickými prediktory. Jinými slovy je právě závislost na internetu více patologická.

Ze studie tedy vyplývá, že problematické používání internetu a mobilních telefonů jsou sice příbuzné, ale zdaleka ne stejné fenomény. Více shody nacházíme zejména u dívek, pravděpodobně díky větší preferenci používání sociálních sítí). U používání internetu nacházíme více negativních vlivů, za což mohou nést zodpovědnost zejména časově náročné aplikace jako jsou počítačové hry – závislost na hraní počítačových her se koneckonců nedávno stala oficiální diagnózou. 

Vedlejším, nicméně závažným zjištěním studie je rovněž fakt, že dívky vykazovaly celkově větší míru duševních obtíží než chlapci.

Rozgonjuk, D., Blinka, L., Löchner, N., Faltýnková, A., Husarova, D., & Montag, C. (2023). Differences between problematic internet and smartphone use and their psychological risk factors in boys and girls: a network analysis. Child and adolescent psychiatry and mental health, 17(1), 1-14.