Proč někteří starší lidé volí vztah s odděleným bydlením místo tradičního?

Navazování vztahů v pozdějším věku se obecně liší od partnerství v mládí a přináší určité výzvy. Může vyžadovat přeorganizování zavedených sociálních vztahů, např. s přímými rodinnými příslušníky nebo nevlastními rodinnými příslušníky. Ohrožuje nezávislost – starší lidé mají vlastní zavedené domácnosti. Také vyvolává otázky ohledně možných nároků na péči o partnera, jehož duševní a fyzické zdraví se s věkem pravděpodobně zhoršuje.

Počet výzkumů vztahů ve starším věku roste. I tak ale existuje málo explorativních longitudinálních studií, které zkoumají, jak vznikají faktory odpovědné za vznik vážných vztahů s odděleným bydlením (LAT). Některé studie totiž naznačují, že starší lidé upřednostňují svazky, které umožňují jak dlouhodobou intimitu, tak značnou míru autonomie. Jedním z typů této flexibilní vazby je právě LAT. To se vyznačuje například přáním zachovat si svou nezávislost či neměnit své zaběhnuté způsoby života nebo vedení domácnosti.

Vztahy LAT mohou představovat dobrý kompromis mezi potřebou vztahové intimity při zachování stávajících závazků i emočně cenných sociálních kontaktů s dětmi, vnoučaty a blízkými přáteli. Anna Ševčíková, Dana Seryjová Juhová, Adama Ťápal, Lukas Blinka a Jaroslav Gottfried z IVDMR ve své studii analyzovali evropská data z projektu SHARE (průzkum zdraví, stárnutí a odchodu do důchodu v Evropě). Zjišťovali, zda lze výsledky navazování vztahů v pozdějším věku vysvětlit rodinou, vazbami na místo bydliště, omezenými zdroji a úrovní vzdělání jako ukazatelem otevřenosti k alternativnímu životnímu uspořádání, jako je vztah LAT.

Výsledky podporují hypotézu, že osoby bez partnerského vztahu mají silnější vazby ke svému bydlení ve srovnání s osobami, které mají partnerský vztah. Nepodařilo se ale získat přesvědčivé důkazy, že osoby volí bydlení v LAT z důvodu silnějších vazeb ke svému bydlení ve srovnání s osobami, které naváží partnerský vztah. Navzdory kontrole věku měly osoby v kategoriích s partnerským vztahem tendenci strávit ve svém bydlení méně let než osoby bez partnerského vztahu.

Za zmínku stojí, že lidé, kteří v rámci projektu preferovali vážný vztah s odděleným bydlením, subjektivně hodnotili svůj zdravotní stav jako lepší než ti, kteří zůstali bez partnera. Vysvětlením může být, že setrvání ve vztahu s odděleným bydlením znamená také vzájemné návštěvy, cestování a případné setkávání mimo vlastní domácnost. Tyto aktivity mohou vyžadovat dobré sebehodnocení zdravotního vztahu.

Výzkumníci také naznačují, že lepší zdravotní stav více umožňuje plnit funkci vztahů s odděleným bydlením v pozdějším věku. Například – mít někoho, s kým mohu sdílet koníčky, trávit volný čas a bavit se. Tato studie ale neposkytla jednoznačné vysvětlení, proč někteří starší lidé navazují vážné vztahy s odděleným bydlením, zatímco jiní vstupují do nesezdaného soužití nebo manželství.

Studie ukázala, že největší vliv na navazování vztahů v pozdějším věku má mladší věk, mužské pohlaví a nepřítomnost finančních problémů. Výsledky tak naznačují, že starší lidé se rozhodují pro životní uspořádání LAT z jiných důvodů, než jsou rodinné vazby a omezené zdroje.

Ševčíková, A., Juhová, D. S., Ťápal, A., Blinka, L., & Gottfried, J. (2020). Opting for Living-Apart-Together and Cohabitation Relationships in people 50+: A Longitudinal Analysis. Sociální studia/Social Studies, 1-14.