Hodiny strávené u počítače hraním her mohou v mnohých vzbuzovat dojem, že se hráči*ky stávají závislými. Psychologové však rozeznávají i jiné herní chování, které se vyznačuje vysokou frekvencí a intenzitou hraní, ale zároveň nesplňuje charakteristiky závislosti. Můžeme jej označit za aktivní neproblematické hraní (tzv. engagement). Rozlišit, kdy se jedná o závislost a kdy ještě ne, nemusí být úplně snadné. Napovědět ale mohou jiné jevy, které hráč*ka prožívá. Například související se zpracováním emocí.
Lukas Blinka, Anna Faltýnková a Karel Rečka v nové studii zkoumali, jak souvisí tzv. alexithymie se závislostí na počítačových hrách a s aktivním neproblematickým hraním. Členové výzkumné trojice jsou prvními, kdo se zaměřil na každé herní chování zvlášť - zkoumali jak potenciálně závislostní, tak neproblematické nadměrné hraní.
Možný ukazatel herní závislosti zvaný alexithymie
Alexithymie je osobnostní charakteristika projevující se jako snížená schopnost kognitivně zpracovávat emoce. Pro její identifikaci výzkumný tým použil škálu Toronto Alexithymia Scale, která měří:
- obtížnost rozpoznat pocity
- obtížnost pocity popsat
- orientace myšlení a pozornosti na vnější podněty a odměny
Předchozí výzkumy ukázaly, že alexithymie přispívá k vyššímu výskytu i k vyšší závažnosti symptomů různých závislostí, látkových i nelátkových, a souvisí s celkově zhoršeným duševním zdravím. Ačkoli je závislost na hraní počítačových her nově oficiálně zařazena v 11. revizi Mezinárodní klasifikaci nemocí, souvislosti s alexithymií se věnovalo jen několik studií.
Výzkumný vzorek zahrnoval 2050 lidí, z čehož 94 % tvořili muži, hráči počítačových her v Česku. Průměrný věk byl 26 let.
Závislost a aktivní hraní nejsou totéž
Studie potvrzuje předchozí výzkumná zjištění a naznačuje, že alexithymie silně souvisí s herní závislostí. U aktivního hraní se však spojitost neprokázala – účinek alexithymie byl menší a dokonce opačný. Zjištění naznačuje, že každé z těchto dvou herních chování je spojeno s různou schopností kognitivně zpracovávat emoce. To podporuje nutnost rozlišovat mezi závislostí a aktivním neproblematickým hraním, neboť nejsou totožnými jevy.
Jako nejsilnější ukazatel herní závislosti se jeví obtížnost rozpoznat pocity. Souviset s tím mohou problémy s regulací emocí, což může vést k častějšímu vyhledávání strategií zvládání. Jednou z nich může být právě hraní počítačových her. Výsledky korespondují se zjištěním předchozích studií, ze kterých vyplývá, že herní závislost je spojená s dysregulací.
Výzkum také naznačuje významný vliv vně orientovaného myšlení jak na herní závislost, tak na aktivní hraní. Tento styl myšlení souvisí s orientací na vnější podněty či odměny. Právě herní prostředí v sobě mnoho externích podnětů obsahuje, proto jej lidé s tímto kognitivním zaměřením mohou vyhledávat. Ale zatímco je u herní závislosti vně orientované myšlení významně vyšší, u aktivního neproblematického hraní naopak nižší.
Herní závislost i aktivní hraní jsou spojené s nárůstem času stráveného hraním her. Výzkumný tým však zdůrazňuje, že se jedná o odlišná herní chování - tomu nasvědčuje právě opačná asociace s alexithymií. Je proto důležité vyhnout se nadměrné patologizaci častého hraní. Ne vždy se nutně jedná o závislost. Na druhou stranu, problém se zpracováním emocí může být jevem, který pomůže závislost včas odhalit a rovněž naznačuje nosné téma pro terapii této poruchy.
Blinka, L., Faltýnková, A., Rečka, K. (2024). Alexithymia in gaming addiction and engagement. Journal of Affective Disorders, Volume 354, 104–109. https://doi.org/10.1016/j.jad.2024.03.060.
