Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny

Životní spokojenost a osobní pohoda se u adolescentů za posledních třicet let téměř nezměnila

16. 9. 2022

I přes to, že je pravděpodobné, že sociopolitická a ekonomická situace ovlivňuje well-being (pocit duševní pohody) dospívajících, která zahrnuje životní spokojenost a pozitivní pocit ze sebe sama, je jen málo studií, které tyto makrosociální vlivy potvrdilo. Příkladem společnosti zažívající velké sociopolitické a ekonomické změny v posledních desetiletích je právě Česká republika. Ta například přecházela od totalitní vlády (od roku 1989) k západní demokracii.Měla porevoluční transformace společnosti vliv na well–being dospívajících? Na tuto otázku se pokusil odpovědět IVDMR tým Petra Macka, Stanislava Ježka a Lenky Lacinové. Jejich studie poskytuje statistický popis životní pohody českých adolescentů za posledních 30 let v souvislosti se subjektivním vnímáním každodenních problémů. Tyto každodenní potíže představují zkušenosti a podmínky každodenního života, které byly hodnoceny jako významné a škodlivé nebo ohrožující well-being dospívajících.

Výzkumy, které se zaměřují především na fyzické a duševní zdraví, se často opírají o definici pojmu well-being podle Světové zdravotnické organizace, která klade důraz na to, jak lidé rozvíjejí svůj vlastní potenciál, své vztahy a schopnost vyrovnávat se s každodenním stresem Studie Macka a spol. se zaměřujeme na subjektivní well-being (SWB), který se vztahuje k individuálnímu hodnocení života, tedy na to, do jaké míry ovlivňuje well-being adolescentů osobnostní charakteristiky (self-esteem neboli pocit vlastní hodnoty, sebehodnocení), proximální situační vlivy (každodenní starosti) a změny v makrosociálním prostředí.

Macek s kolegy analyzovali čtyři kohorty adolescentů (celkem 4005) ve věku 14-17 let dotazovaných ve čtyřech časových bodech v posledních třech desetiletích (1992, 2001, 2011 a 2019). Výsledky ukazují, že životní spokojenost, sebehodnocení a hodnocení každodenních potíží se od roku 1992 do roku 2019 změnily jen nepatrně, s malými rozdíly týkajícími se porevoluční kohorty z roku 1992. Dospívající v průběhu sledovaného období uváděli rostoucí problémy ve škole, ve vztazích s rodiči, při sportu a ve volném čase. Model spojující každodenní potíže a self-esteem se životní spokojeností ve čtyřech kohortách ukázal, že každodenní potíže silně předpovídaly životní spokojenost s výjimkou porevoluční kohorty z roku 1992, kdy byla životní spokojenost také nejnižší. Tento fenomén byl mírně vyšší u žen. Napříč kohortami se genderové rozdíly v životní spokojenosti měnily od spokojenějších mužů v roce 1992 k spokojenějším ženám v roce 2019.

Studie přináší pozitivní zprávu o well-beingu českých adolescentů. Výsledky ukazují, že jejich SWB, a to jak v podobě životní spokojenosti, tak self-esteem, je v posledních třech desetiletích stabilní, a to navzdory makrosociálním změnám, kterými česká společnost v tomto období prošla. Přestože se frekvence každodenních problémů v průběhu těchto let mírně změnila, jejich dopad na životní spokojenost se příliš nezměnil.

Macek, P., Ježek, S., & Lacinová, L. (2022). Stable or changing well-being? Daily hassles and life satisfaction of Czech adolescents over the last three decades. Frontiers in Psychology, 13.

 


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info