Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny

Ovlivňuje perfekcionismus hraní her?

6. 11. 2022

Nové herní technologie rychle pronikají téměř do všech oblastí každodenního života. Zábavné herní prvky zpříjemňují kdysi rutinní, zdlouhavé nebo nudné aktivity, někdy mohou i zlepšit uživatelský zážitek nebo přispět k aktivnějšímu zapojení. Taktéž podporují motivaci, výkon a vytrvalost uživatelů. Obecně se tomuto trendu říká gamifikace.

Jednou z věcí, která výrazně ovlivňuje působení gamifikace na motivaci, jsou individuální osobní vlastnosti a preference. Bohužel stále chybí studie, které by zkoumaly, jak konkrétní individuální rozdíly účinky gamifikace moderují. O perfekcionismu podle autorů není publikovaná žádná. A protože existují důkazy, že perfekcionismus souvisí s výkonností a soutěživostí, mohl by právě tento rys mít efekt i na to, co u her zažíváme.

„Cílem studie bylo konkrétně zjistit, jak perfekcionismus a pohlaví ovlivňují chování za dvou podmínek – volného hraní a soutěžení – během logické videohry Triton a hladový oceán, kterou hrálo 155 nadaných středoškoláků. Hru vytvořili výzkumníci z IVDMR v rámci projektu Invenio.“

To se právě rozhodl napravit tým Šárky Portešové, Michala Jabůrka, Karla Rečky, Ondřeje StrakyWayne D. ParkerIVDMR. Cílem studie bylo konkrétně zjistit, jak perfekcionismus a pohlaví ovlivňují chování za dvou podmínek volného hraní a soutěžení během logické videohry Triton a hladový oceán, kterou hrálo 155 nadaných středoškoláků. Hru vytvořili výzkumníci z IVDMR v rámci projektu Invenio.

obr. 1 Ukázka hry Triton a hladový oceán. Základní rysy úlohy jsou označeny červenými čísly (1-5). Hlavní gamifikační prvek, hvězda, která po kliknutí na ni zobrazuje herní body, je vpravo nahoře ve žlutém obdélníku (6). Ovládací prvky jsou označeny fialovými čísly (7-10).

Perfekcionismus můžeme rozdělit na dvě složky. První složka, tzv. funkční perfekcionismus, zahrnuje snahu o dokonalost a velmi vysoký výkon. Druhá složka se pak pojí s obavami z chybování, té se říká dysfunkční perfekcionismus.

Základní předpoklad výzkumu byl, že specifické prvky herního designu fungují odlišně pro různé typy perfekcionismu (tj. funkční vs. dysfunkční). Portešová a spol. předpokládali, že herní systém odměn podpoří projevy obou těchto funkčních mechanismů (tj. perfekcionistické snahy) a dysfunkčních mechanismů (tj. perfekcionistické obavy) prostřednictvím herního chování.

Dále předpokládali, že kontext situace bude mít vliv na gamifikační efekt. Vzhledem k tomu, že testování s větším osobním významem je spojeno se zvýšenou motivací a výkonností, lze předpokládat, že vliv kontextu gamifikovaného systému může být zkoumán experimentálně. Proto výzkumníci porovnávali chování účastníků ve dvou situacích, které byly navozeny experimentální manipulací: jedna s nižšími osobními sázkami a druhá s vyššími osobními sázkami.

obr. 2 Předpokládané průměry (na 95% hladině spolehlivosti) GPMF (frekvence monitorování herních bodů) a GCT (čas, za který byla hra dokončena) podle pohlaví, herních podmínek a klastru. NP - neperfekcionisté, FP - funkční perfekcionisté, DP - dysfunkční perfekcionisté.

Výsledky ukazují, že individuální rozdíly, konkrétně perfekcionismus a pohlaví, ovlivňují reakce nadaných studentů při získávání bodů v logické videohře. Experimentálně navozené soutěžní prostředí vedlo studenty k častějšímu sledování herních bodů při řešení úloh. Tato změna chování není překvapivá, protože jiné studie naznačily, že navození soutěžního herního prostředí nebo přidání soutěžních herních prvků zvyšuje aktivitu účastníků a podporuje chování zaměřené na cíl.

„Studie přináší nové a zatím nezkoumané poznatky o vztahu mezi perfekcionismem a hrou. Studenti klasifikovaní jako dysfunkční perfekcionisté sledovali herní body méně často, což se dá považovat za vyhýbání se hodnocení výkonu. Dysfunkční perfekcionisté totiž mohou být zaujati strachem z chyb a negativního hodnocení od ostatních.“

Autoři článku

Studie ale přináší nové poznatky o vztahu mezi perfekcionismem a hrou. Ten dosud nebyl zkoumán. Studenti klasifikovaní jako dysfunkční perfekcionisté sledovali herní body méně často, což by se dalo považovat za formu vyhýbání se hodnocení výkonu. Dysfunkční perfekcionisté mohou být zaujati strachem z chyb a negativního hodnocení od ostatních.

Studenti klasifikovaní jako funkční perfekcionisté sledovali herní body častěji, což může být považováno za adaptivnější chování vedené vysokými osobními standardy a snahou o dokonalost orientovanou na sebe, jak naznačovaly předchozí studie. Funkce zpětné vazby v podobě bodů totiž může vyvolat pocit úspěchu a obavy z chybování. To následně ovlivňuje chování hráčů během hry v závislosti na jejich typu perfekcionismu. To bylo pozorováno zejména v soutěžních podmínkách.

Výzkum byl proveden na nadaných studentech. Specifický charakter této populace však omezuje zobecnitelnost zjištění na rozmanitější populaci studentů. Vzhledem k tomu, že gamifikace se běžně používá v mnoha online aplikacích, autoři doporučují replikovat zjištění studie na obecné populaci studentů s různými typy úloh kromě těch logických. Do té doby není jasné, jak dalece lze zjištění zobecnit.

Obecně studie podporuje názor, že prvky gamifikace mohou na individuální jedince působit různě, přičemž u některých studentů motivaci podporují, ale u jiných je ignorují. Budoucí studie, které budou zkoumat individuální rozdíly v reakcích na gamifikaci, mohou pomoci navrhnout atraktivnější a efektivnější herní aplikace a gamifikované systémy s cílem zvýšit produktivitu, motivaci, učení a schopnost aplikovat informace o různých typech uživatelů.

Portešová, Š., Jabůrek, M., Rečka, K., Straka, O., & Parker, W. D. (2022). To Click, or Not to Click? Perfectionism and the Association of Gender and Competitiveness on Game-Point Monitoring. Technology, Knowledge and Learning, 1-30.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info