Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny

Adolescenti spí méně, ale sportují stejně jako před třiceti lety. Je zde spojitost s životní spokojeností?

25. 8. 2022

Životní spokojenost je důležitým předpokladem „subjektivní pohody“ (častěji well-being) a souvisí s tělesným a duševním zdravím dospívajících. Nízká životní spokojenost v dospívání je například spojena s myšlenkami na sebevraždu, obezitou, nezapojením se ve škole či zneužíváním návykových látek a dalším rizikovým chováním. Životní spokojenost taktéž souvisí s našimi každodenními aktivitami.

V průběhu let byly zaznamenány podstatné změny v každodenních aktivitách dospívajících, což vyvolává otázku možných důsledků pro životní spokojenost. O tom, jak tyto změny souvisejí s životní spokojeností adolescentů, se toho ale ví jen velmi málo. Právě za účelem vyplnění této mezery se IVDMR tým Lucii Kvaskové, Karla Rečky, Stanislava JežkaPetra Macka zaměřil na prozkoumání změn v životní spokojenosti dospívajících a jejich čas strávený vybranými každodenními aktivitami (spánek, sportování, hraní online her, dojíždění do školy, čas strávený ve škole). Dále zkoumal i souvislosti mezi životní spokojeností dospívajících a těmito každodenními aktivitami.

Zkoumáni byli adolescenti ze čtyř věkových kohort (1992-2019). Data byla získána z pilotní studie Euronet, průzkumu provedeného v roce 1992, a ze tří opakování průzkumu v letech 2001, 2011 a 2019. K reprezentativnímu výběru populace žáků 8. ročníku (přibližně 14 let) a 10. ročníku (přibližně 16 let) v České republice navštěvujících nižší a vyšší střední školy byl použit kvótní výběr. Studie odhalila nejvýraznější rozdíl mezi kohortami adolescentů v případě délky spánku. Výsledky poukazují na klesající trend v průměrné délce spánku za den mezi kohortami. Konkrétně v roce 1992 adolescenti uváděli, že spí v průměru 8,6 h denně, zatímco v roce 2019 uváděli, že spí v průměru 7,5 h denně, což ukazuje rozdíl více než jedné hodiny.

Tato zjištění lze interpretovat ve světle zvýšeného používání nových médií a elektronických zařízení, která se snadno přenášejí do ložnice a používají před spaním, což vede ke zpoždění doby spánku. Spánková deprivace se stala významným problémem veřejného zdraví, protože nedostatečná délka spánku může u dospívajících představovat větší riziko škodlivých následků pro zdraví a well-being. Výsledky poukazují na pozitivní souvislost mezi délkou spánku a životní spokojeností. Zajímavé je, že výsledky lze taktéž interpretovat v kontextu jistého prahu, a to sice tak, že délku spánku 8 hodin a více už na životní spokojenost dospívajících mít vliv nemusí. Naopak, dlouhá délka spánku může mít souvislost s depresivními příznaky, což naznačuje, že dlouhý spánek v dospívání by neměl být přehlížen, protože by mohl naznačovat jiné psychické problémy.

Výsledky studie naznačují, že přibližně 1 hodina fyzické aktivity denně může být spojena s vyšší životní spokojeností, což naznačuje, že i mírná fyzická aktivita může prospívat pohodě dospívajících. Toto zjištění je v souladu s celosvětovýmipokyny Světové zdravotnické organizace, která doporučuje adolescentům v průměru alespoň hodinu denně fyzické aktivity. Za zmínku stojí, že prodloužení doby trvání sportovních aktivit nezvyšuje ani nesnižuje životní spokojenost. A ačkoliv dospívající spí v průměru méně hodin denně než před třiceti lety, je z výsledků patrné, že sportovní návyky se nezměnily a adolescenti cvičí ve srovnatelné míře jako dřívějších desetiletích. Čeští dospívajících však více než v jedné pětině trpí nadváhou, a tak je otázkou, zda je stávající míra cvičení u dnešní generace prospěšná jejímu zdraví.

Kvasková, L., Rečka, K., Ježek, S., & Macek, P. (2022). Time Spent on Daily Activities and Its Association with Life Satisfaction among Czech Adolescents from 1992 to 2019. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(15), 9422.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info